Optický efekt, vytvořený svatyní ve vodě "naznačuje, že toto místo reprezentuje prvotní čas a prostor, miniaturní model vesmíru" uvedl INAH v prohlášení.
Existence tetzacualco (svatyně) uprostřed přírodního jezírka a optický efekt, který se vyskytuje ve zdejší vodě naznačují, že se skutečně díváme na miniaturní model vesmíru. Zprávy navíc naznačují, že výzkumníci z Národního institutu antropologie a historie (INAH) také objevili množství malých dekorativních prvků souvisejících s bohem deště Tlalocem.
Toto místo, známé jako Nahualac, bylo záměrně vytvořeno tak, aby vyvolávalo tento dojem.
Pozůstatky starodávného kamene "tetzacualco" byly nalezeny uprostřed přírodního jezírka pod vulkánem Iztaccihuatl v Mexiku, ve výšce téměř 4 000 metrů nad mořem. [Isaac G—mez, Nahualac Archaeological Project, SAS-INAH]
"Úmyslné obklopení konkrétních rituálních architektonických prvků vodou se zdá být důležitou součástí středoamerického myšlení." uvedl v prohlášení archeolog Iris del Rocío Hernández z Národního institutu antropologie a historie.
Výzkumníci poukazují na to, jak nápadně okolí jezírka připomíná geometrický koncept "quincunx", kdy dávní obyvatelé umístili čtyři objekty do roh pomyslného čtverce nebo obdélníku tak, aby obklopovaly pátý objekt v jeho středu.
"Můžete zde vidět rohy a spirály stěn, stejně jako skupiny navršených kamenů, které je obklopují." dodal k tomu archeolog Hernández Bautista.
Podle archeologů by se mohlo jedna o miniaturní model vesmíru. Na této fotografii jsou kamínky viditelné ve středu jezírka. [Isaac G—mez, Nahualac Archaeological Project, SAS-INAH]
Archeologové si myslí, že zde mohlo být aplikováno rituální řízení průtoku vody z okolních pramenů, které mělo za následek naplnění jezírka vodou takovým způsobem, že se zdálo, že kamenné struktury v jezírku plavou na hladině ve které se zároveň zrcadlí a tím zvýrazňují určité okolní cesty.
"Tyto vizuální efekty spolu s charakteristikou prvků, které stavbu tvoří a jejich vzájemnými vztahy naznačují, že Nahualac by mohlo představovat mikrokosmos evokující podobu prvotních vod a mýtický začátek času a prostoru." vysvětlil Rocío Hernández.
Některé ze středoamerických mýtů o stvoření tvrdí, že pozemské monstrum Cipactli nejprve plavalo na hladině prvotních vod a poté se rozdělilo vedví, což vytvořilo zemi a nebesa. Nahualac by mohlo představovat jakýsi model znázorňující právě tento mýtus.