Hliněné destičky z Tărtăria.
Spousta výzkumníků ale s tímto názorem nesouhlasí a nevěří, že písmo se poprvé objevilo ve starověké Mezopotámii.
Objev hliněných destiček z Tărtăria ze 60. let měl naprosto změnit chronologické pořadí výskytu písma a dokonce i přemístit kolébku první známé civilizace na světě.
V roce 1961 archeolog Nicolae Vlassa začal pracovat na místě poblíž vesnice Tărtăria, v oblasti proslavené objevy keramických artefaktů.
Navzdory váhavému začátku se práce archeologického týmu nakonec vyplatila, když odkryli hliněné destičky, které upoutaly pozornost vědců z celého světa.
Nicméně fakt, že velká většina historických událostí se díky tomuto objevu změní, způsobil, že se vědecká komunita na tento objev dívala velice skepticky.
Jedna z hliněných destiček z Tartaria. [yourguideintransylvania.com]
Kromě destiček archeologové také objevili 26 soch z hlíny a kamene a panenku, vyrobenou ze škeblí a lidských pozůstatků.
Všechny tři nalezené destičky, z nichž dvě mají obdélníkový tvar a třetí je kulatá, se rychle dostaly do středu pozornosti mnoha výzkumníků.
Destičky jsou ve skutečnosti poměrně malé.
Symboly jsou vyryty vždy na jedné straně destičky, přičemž obdélníkové destičky mají v sobě malou díru, která v nich podle badatelů není náhodou.
Dvě z těchto destiček jsou pokryty symboly představujícími starověké texty, které jsou asi o 1 000 let starší, než destičky nalezené v Djemer-Nasr, Kia, a Uruku v Sumeru.
Artefakty nalezené poblíž vesnice Tărtăria vedly badatele k názoru, že pocházejí od velice vlivné civilizace a že nápisy na nich obsahují šamanské nebo náboženské texty té doby.
Pro porovnání - hliněná destička ze Sumeru. [Wikipedia]
Co se zdálo být největším objevem východního světa a celé Evropy se však stalo obávaným tématem debat, které rozdělily vědecký svět na dvě části - na ty, kteří nepochybují o důležitosti těchto destiček a na ty, kteřá tento objev nepovažují za nic víc, než nesmysl. A nelze se tomu divit, ne každý den se objeví artefakt, který dokáže přepsat historii lidstva a tyto destičky takovým objevem bezpochyby jsou.
Většina archeologů a historiků datuje tyto destičky do doby 5 000 let před naším letopočtem, což vznik písma odsouvá zhruba o 1 000 let dále do minulosti. Také by to změnilo místo, kde se písmo poprvé vyvinulo a tím pádem i místo výskytu prvních vyspělých civilizací z Mezopotámie do povodí Dyje.
Vápencová destička ze Sumeru pokrytá piktografickým písmem, datovaná zhruba do roku 3500 před naším letopočtem. [Wikipedia]
Je tedy možné, že tisíce let před jedněmi z největších světových mocností historie, Egyptem a Sumerem, už existovala vysoce rozvinutá a prosperující civilizace?
Pokud ano, mělo by to dalekosáhlé důsledky na náš pohled na historii lidstva a dokázalo, že v Evropě existovaly mocné kultury dlouho před tím, než se vyvinuly také v Mezopotámii.
Také by to znamenalo, že množství artefaktů nacházených po celé Evropě, jako jsou například obrovské kamenné koule nalezené v Bosně, je ve skutečnosti součástí společenství, které se rozšířilo po celé Evropě jako žádná jiná civilizace.
V neposlední řadě by to také znamenalo, že nezávisle na sobě se po celém světě dokázaly vyspělé civilizace vyvinout mnohem dříve, než jsme ochotni připustit. Kdo ví, jak daleko naše historie ve skutečnosti sahá?