Je to jako kdyby existovalo nějaké spiknutí, které brání vědcům prozkoumat určité objevy více do hloubky.
Pravdou je, že věda naprosto selhává při snaze vysvětlit nespočetné objevy které byly na Zemi v minulosti učiněny.
Každý z těchto objevů navíc posouvá původ lidstva víc a víc do minulosti.
Není to tak dávno, co vědci dokázali že na Zemi žil dříve neznámý druh člověka, který se křížil s lidmi. Tento výzkum vydaný v časopise Molekulární biologie a evoluce představil velice kontroverzní důkazy, které změnily náš pohled na naše předky.
To je ovšem pouze jeden z mnoha nedávných objevů, které posouvají historii a původ lidstva do bodu, kdy se musíme ptát zda to, co víme, není naprostý omyl.
Při vykopávkách v Austrálii vědci prokázali, že lidé se na tomto kontinentě poprvé usídlili zhruba pře 65 000 lety. Tento objev v podstatě přepsal všechny učebnice historie, protože ukázal že lidé obývali Austrálii o 20 000 let déle než se dříve myslelo.
Ale to není zdaleka vše.
Pokud se podíváme na nedávné objevy v Africe, najdeme mezi nimi i objev lidské stopy staré 3,6 milionu let, tedy z doby kdy lidstvo podle našich dřívějších poznatků ještě neexistovalo. Tento objev byl učiněn v roce 2016 kdy byla nalezena sada 13ti těchto stop zachycujících část cesty jednoho z našich předků.
Stopy byly nalezeny v dnešní Tanzánii, kde se dochovaly díky tomu, že oblast byla v té době pokryta mokrým vulkanickým popelem který později ztvrdl a stopy uchoval.
Pokud se z Afriky přesuneme na Sibiř, dostaneme se k objevu zubu mladé dívky která zde žila před 128 000 lety. Na tomto objevu je fascinující to, že se jedná o zatím nejstarší důkaz osídlení střední Asie a je o 50 000 až 100 000 let starší než nejstarší známé fosílie Denisovanů.
Stále to však zdaleka není vše.
Stehenní kost nalezená zhruba před 80 lety byla nedávno podrobena sérii testů které ukázaly, že tato 124 000 let stará kost Neandrtálce, objevená v Německu v jeskyni ohlenstein-Stadel, obsahuje DNA druhu Homo Sapiens. Vědci tento objev pokládají za důkaz, že migrace z Afriky proběhla mnohem dříve než se původně myslelo - před 270 000 lety, což opět přepisuje vše co jsme si mysleli že víme o našich předcích.
Další úžasný objev byl učiněn v Maroku, kde odborníci našli 300 000 let staré kosti které patřily druhu Homo sapiens a dokázali tak, že náš druh se vyvinul nejméně o 100 000 let dříve než jsme si mysleli.
Potom zde máme objevy, které dokazují, že lidé se vyvinuli v Evropě, a ne v Africe jak je nám dosud předkládáno.
Archeologové objevili fosílie staré 7,2 milionů let, které dokazují že moderní lidstvo se vyvinulo v oblasti Středozemního moře, a ne v Africe.
Nicméně dejme si pauzu od původu člověka a podívejme se na nespočetné stavby rozseté po celé Zemi, které ani trochu nezapadají do našeho chápání dávných civilizací a jejich technologických možností.
V první řadě se podíváme na Velkou pyramidu v Gíze a Egyptskou civilizaci.
Velká pyramida v Gíze zůstává pro odborníky záhadou už stovky let. Nikdo neví jistě jak byla postavena ani kdo přesně ji postavil. Mnozí poukazují na faraona Chufu (známý také řeckým jménem Cheops), ale odborníci nejsou v tomto názoru zcela jednotní.
Tato stavba byla postavena s neuvěřitelnou přesností, kterou jsme teprve poměrně nedávno byli schopni změřit a které stále nejsme při stavbě objektu takovéto velikosti ani zdaleka schopni dosáhnout. Jedná se nejpřesněji umístěnou stavbu na Zemi - pyramida je natočena směrem k severu s odchylkou pouze 0,05 stupně, která byla navíc způsobena posuvem pólů v průběhu času. V době svého vzniku byla Velká pyramida v Gíze orientována směrem k severu s nulovou odchylkou. Pyramida se navíc nachází přesně uprostřed pevninské masy Země a také se jedná o jedinou známou osmistěnnou pyramidu v Egyptě.
Nicméně pyramidy nejsou vše čím nás starověcí Egypťané nepřestávají udivovat.
Na Egyptských mumiích byly nalezeny stopy tabáku a koky - rostlin, které v té době existovaly pouze v jižní Americe. Jak se dostaly do Egypta? Odborníci tvrdí, že staří Egypťané nebyli schopni zámořských plaveb, pokud je to tedy pravda a nemohli tyto rostliny získat sami, musel jim je někdo přivézt. Kdo? Nebo snad byli Egypťané schopní už před tisíci lety doplout do Ameriky?
Potom tu také máme Gosfordské hieroglyfy v Austrálii - v podstatě se jedná o autentickou sadu Egyptských hieroglyfů, které jsou vytesány do kamenné desky v Národním parku v Brisbane. Tyto hieroglyfy jsou součástí místního folklóru už do dob prvních moderních osadníků, nejedná se tedy o objev z nedávné doby, což potvrzuje jejich autentičnost. Gosfordské hieroglyfy jsou velmi kontroverzním nálezem a spousta moderních archeologů je považuje za podvod, zejména proto, že... no, nacházejí se v Austrálii.
Nicméně také jsme našli "nástroje", které pocházejí z doby kdy na Zemi člověk ještě neexistoval, alespoň podle toho co tvrdí výzkumníci.
Jedním takovým příkladem je 400 milionů let staré kladivo objevené v Londýně v Texasu, ve Spojených státech amerických v roce 1934. Po testech se ukázalo, že hlava toho kladiva byla vyrobena z železa s takovou čistotou, jaké jsme dosáhli teprve s použitím moderní technologie. Podle testů se toto kladivo skládá z 97% z čistého železa, 2% chlóru a 1% síry. Jak je něco takového možné?
V Číně se objevily další zajímavé objevy. 150 000 let staré Baigongské trubky jsou mnohými považovány na důkaz technologicky vyspělé civilizace která v této oblasti existovala. Odborníci analyzující tyto trubky si s nimi nevědí rady - ukázalo se, že 8% materiálu uvnitř těchto trubek nelze vůbec identifikovat, jinými slovy nemáme tušení co to je.
Nicméně ani to stále nejsou ty nejkontroverznější objevy. Sumerský královský seznam výslovně uvádí, jak: "...v pěti městech 8 králů; vládli po dobu 241 200 let. Poté přišla potopa...". Ale jak mohlo 8 králů vládnout 241 200 let? Byli snad nesmrtelní?
Potom zde máme megalit Al-Naslaa, což je obrovský kus skály stojící uprostřed pouště, rozříznutý na dvě části s přesností laseru. Tento neuvěřitelný kus kamene se nachází v oáze Tamya v Saudské Arábii. Jeho dvě části nedokáže nikdo z odborníků vysvětlit. Někteří zastávají názor že se jedná jen o puknutí kamene a tím pádem o přírodní proces, ale geologové trvají na tom, že takto přesný řez nemůže vzniknout přírodním procesem.
A když už jsme u kontroverzních staveb a megalitů, nemůžeme vynechat Puma Punku.
Puma Punku je starověké archeologické naleziště které se nachází 45 kilometrů západně od La Paz, hluboko uvnitř And. Toto starověké místo obsahuje jedny z největších a nejpřesněji vytesaných kamenů v Americe.
Podle analýz je největší známý blok kamene v Puma Punku 7,81 metrů dlouhý, 5,17 metrů široký, průměrně 1,07 metrů tlustý a odhaduje se, že váží 131 tun. Jak dokázali lidé vysoko v horách přepravit a opracovat tak obrovský kus kamene?
Ale pokud vás neohromí velikost kamenů v Puma Punku, způsob a přesnost jejich opracování rozhodně ano. Do mezer mezi kameny není možné ani po tisíci letech od jejich umístění zasunout ani list papíru, tak přesně k sobě přiléhají.
I tak ale existuje ještě fantastičtější místo, Ollantaytambo, další naprosto fascinující archeologické naleziště. Toto místo se nachází v nadmořské výšce pře 3 000 metrů zhruba 70 kilometrů od města Cusco.
Ollantaytambo - chrám Slunce. Jak tohle lidé vytvořili? Stavbu tvoří 6 megalitických bloků oddělených menšími kameny, které udržují stavbu stabilní během zemětřesení.
Spousta kamenů v Ollantaytambu váží více než 70 tun a byly vytesány ze stěny hory vzdálené několik desítek kilometrů. Nejpůsobivějšími z nich je 6 obrovských megalitů, které jsou umístěny a přiléhají na sebe tak, že do jejich spár nelze zasunout ani list papíru, přesto však už tisíce let s přehledem odolávají zemětřesením.
Nicméně jsou i další zajímavá místa která stojí za zmínku.
Káme Cochno, objevený v roce 1887 je 5 000 let stará kamenná deska do které je vytesáno přes 90 různých spirál, cik-cak čas a symbolů. Podle mnohých se jedná o mapu oblohy ukazující cestu na konkrétní místo.
Jak vidíte, po celé světě jsme učinili stovky objevů které nezapadají do našeho současného výkladu historie. Nebylo tedy kdysi dávno všechno trochu jinak? Není na čase trochu přepsat knihy?