Někteří jsou přesvědčeni o tom, že se kdysi dávno potopa skutečně odehrála, nicméně ne v globálním měřítku ale zhruba v oblasti dnešního Černého moře, která je dnes označována jako "kolébka civilizace".
A i když je příběh o Neomovi jedním z nejznámějších, zdaleka to není jediný příběh o potopě, který se dochoval.
Ve skutečnosti existuje hned několik podobných příběhů, které jsou mnohem starší než biblický příběh o potopě.
Podobné příběhy lze vystopovat až do doby bronzové a Neolitu. Tyto příběhy jsou často označovány jako počáteční body lidské historie.
Potopa ze staré Mezopotámie
Překlad starých hliněných destiček s klínovým písmem objevených v 19. století naznačuje, že právě příběh o potopě ze staré Mezopotámie by mohl být tím příběhem, kterých se inspirovala bible. Hliněná destička z Nippuru je dnes považována za nejstarší záznam velké potopy a stvoření člověka i zvířat. Tato destička také obsahuje jména měst, která údajně existovala ještě před potopou a jejich vládců.
Ve staré mezopotámské literatuře najdeme zmínky o velké potopě například i v eposu o Gilgamešovi, Utnapištimovi nebo Atrahasisovi.
Sumerský královský seznam pak dělí historii do dvou částí - do období před potopou a po potopě.
Podle sumerské mytologie před potopu vládli zemi králové, jejichž životy byly neuvěřitelně dlouhé. V době po potopě se délka života králů drasticky zmenšila.
Sumerský příběh po potopě vypráví o Utnapištimovi. Když zjistil, že se bohové chystají vyhladit lidstvo obrovskou potopou, postavil masivní dřevěnou loď která jej nakonec zachránila před stoupajícími vodami.
Sumerský královský seznam pak dále uvádí: "V Eridu se stal králem Alulim, vládl 28 800 let. Alalngar vládl 36 000 let. Následující 2 králové vládli 64 800 let. Poté Eridu padlo a království bylo přesunuto do Bad-tibira. V Bad-tibiře vládl En-men-lu-ana 43 200 let. En-men-gal-ana vládl 28 800 let. Dumuzid, pastýř, vládl 36 000 let. Celkem 3 králové, kteří vládli 108 000 let... Poté přišla potopa."
"Poté, co voda ustoupila a království se sneslo z nebes, bylo za hlavní sídlo vybráno město Kish."
Celkem 22 králů vládlo po dobu 16 480 let a tvoří první dynastii Kish.
Aztécký příběh o potopě
Když se podíváme na druhou stranu světa, najdeme podobný příběh, který pochází od starých Aztéků.
Tento příběh je téměř identický se všemi ostatními, kromě několika drobných detailů.
Podle Aztéků byla velká potopa seslána na Zemi bohy, aby zničila civilizaci, jako božský trest za hříchy, kterým se lidé proti bohům provinili.
"Než přišla 4800 let po stvoření světa potopa, země Anahuac byla obývána obry, kteří se během potopy všichni utopili nebo se proměnili v ryby. Sedm z nich však stihlo prchnout do jeskyní. Když voda ustoupila, jeden z těchto obrů, Xelhua, přezdívaný "stavitel" odcestoval do města Cholula kde jako vzpomínku na Tlaloc, která sloužila jako úkryt jemu a jeho sedmi bratrům, vztyčil kopec ve tvaru pyramidy..."
Incká potopa Unu Pachakuti
Ze střední Ameriky pochází také další příběh o potopě, tentokrát od starých Inků.
Unu Pachakuti je podle Incké mytologie potopa, kterou seslal na zemi bůh Virakoča aby zničil lid poblíž jezera Titikaka. Tato potopa trvala údajně 60 dnů a 60 nocí.
Ještě před tím, než Virakoča stvořil lidi, stvořil rasu obrů, která obávala zemi. Poté se ale rozhodl je zničit, protože se začali vymykat jeho kontrole. Během potopy se tito obři údajně proměnili v kámen.