V tomto chámu etruští kněží studovali blesky, aby mohli interpretovat vůli bohů a svým způsobem i předpovídat budoucnost.
Chrám se nachází na obdélníkové základně na vrcholku hory, kde byly už v 70. letech 20. století objeveny bronzové předměty, několik hrotů šípů a železné oštěpy.
Nové vykopávky odhalily tři různé úrovně osídlení z různých období.
Mezi nalezenými předměty je také lituus, zakroucená rituální tyč, kterou používali kněží k vyznačení posvátné oblasti oblohy a tím i k omezení pozorované oblasti. Kněz pomocí tyče rozdělil oblohu na několik oblastí, kde pak pozoroval let ptáků a meteorologické jevy a hledal známky neúspěchu různých plánovaných událostí.
Lituus nalezený na úpatí Monte Giovi. [Luca Cappuccini]
Nalezený lituus je jedním z nejstarších na světě a jedním z mála, které byly nalezeny v chrámu, jelikož většina těchto předmětů pochází z hrobů kněžích, kteří je používali.
Byl nalezen rozlomený na několik částí a pohřbený v zemi přímo uprostřed dlážděného prostranství, o kterém badatelé věří, že sloužilo jako auguraculum - chrám bez střechy orientovaný podle světových stran. Z těchto chrámů kněží pozorovali oblohu.
Etruskové rozdělovali oblohu na 16 částí, přičemž každá část náležela jednomu božstvu. Proto pro ně bylo podle archeoložky Lucy Cappuccini důležité pozorovat přírodní úkazy, jako byly blesky.
Pozůstatky zdí, které ohraničovaly prostranství chrámu. [Luca Cappuccini]
"Lituus byl rozlámaný a pohřbený v zemi uprostřed dlážděného prostranství." uvedla Cappuccini. "Podle místa, kde se tento chrám nachází, lze usuzovat, že se jednalo o auguraculum - nebeský chrám. Místo, které bylo používáno pro interpretaci vůle bohů."
Chrám byl pravděpodobně zasvěcen bohu Tiniovi, Etruskému ekvivalentu Jupitera a Dia, který je také spojován s blesky, oštěpy a kosami. Tinia byl také bůh, který hlídal tok času.