Sibiř je doslova bezednou studnicí fantastických objevů. Z odlehlé jeskyně nacházející se daleko na Sibiři nyní přichází další z nich - pozůstatky dítěte hominida, které podle genomické analýzy kosterních fragmentů vykazují rysy dvou různých lidských druhů.
Toto je vůbec poprvé, co vědci identifikovali pozůstatky lidského hybrida, jehož rodiče patřili k různým lidským druhům.
Skupinu vědců stojící za tímto objevem vedla paleogenetička Viviane Slon a Svante Pääbo z institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Leipzig v Německu. Tým provedl genomickou analýzu fragmentu kosti nalezené v jeskyni Denisova nacházející se v pohoří Altai.
V jeskyni Denisova. [YouTube]
Jeskyně Denisova přitahuje pozornost archeologů už dlouho a vydala už nespočet úžasných archeologických objevů.
Za své jméno vděčí jeskyně Denisovanům, vyhynulému druhu člověka, který byl poprvé nalezen právě v této jeskyni a identifikován na základě analýzy DNA provedené v roce 2008.
Samotná oblast pohoří Altai pak je velice známá pro množství pozůstatků po Neandrtálcích, kteří v této oblasti před tisíciletími žili.
Tento nový objev je pro vědu nesmírně důležitý. Pokud vezmeme v úvahu genetickou rozdílnost dávných a moderních lidí, je jasné, že v určité době docházelo ke křížení lidských druhů. Dosud to však byla jen teorie založená na porovnání DNA současných lidí s nalezenými pozůstatky našich předků.
Dosud nikdy neměli vědci možnost prozkoumat první generaci potomků vzešlých z tohoto křížení. To se nyní změnilo a proto je tento objev tak významný.
Ve skutečnosti je tento objev natolik ojedinělý, že byli vědci, kteří jej učinili, ze začátku velice skeptičtí a mysleli si, že udělali někde chybu.
Jeskyně Denisova.
"Původně jsem si myslel, že jsme něco udělali špatně, kontaminovali vzorky nebo tak něco." uvedl Svante Pääbo o objevu Dennyho, jako pozůstatky vědci nazvali. Před objevem tohoto hybrida byli vědci nejblíže zkoumání hybridní DNA u vzorku, který pocházel ze 6. generace Neandrtálských potomků tohoto křížení a byl tedy od nově nalezeného vzorku značně odlišný.
Zajímavé je, že Dennyho kosti byly nalezeny už v roce 2012, ale až nyní se díky přesnějším analýzám podařilo odhalit jejich pravý význam.
Profesor Agadzhanyan, vedoucí laboratoře savců v moskevském paleontologickém institutu k tomuto objevu řekl: "Náš molekulární výzkum jasně ukázal, že zde máme vzorek jedince, jehož matka byla Neandrtálec a otec Denisovan. Toto je velice zajímavý, vskutku jedinečný vzorek..."
"Jak se mohly tyto dva druhy zkřížit?" Jako vtip k tomu poznamenal: "Jejich rodiče museli být vskutku volnomyšlenkářští, že svým potomkům povolili takovéto mezidruhové křížení."
Vědci obecně soudí, že Denisované i Neandrtálci, kteří měli společného předka pocházejícího z Afriky, žili v Eurasii už před 400 000 lety, kdy sem úspěšně doputovali z Afriky.
Analýza DNA ukázala, že Dennyho chromozomy byly neuvěřitelnou 50-50 směsicí Neandrtálských a Denisovanských chromozomů, tedy druhů, které se od sebe oddělily před zhruba 400 000 až 500 000 lety.
"Existují i starší náznaky mezidruhového křížení mezi různými skupinami hominidů." vysvětlila hlavní autorka studie Vivian Slon.
"Toto je však poprvé, kdy jsme našli přímý důkaz v podobě první generace potomků vzešlých z tohoto křížení." dodala. "Fakt, že jsme byli schopni tyto pozůstatky najít naznačuje, že takového křížení muselo být poměrně časté, rozhodně častější, než jsme si mysleli."