Toto starodávné naleziště bylo objeveno úplnou náhodou, když na něj starý kurdský pastevec ovcí Savak Yildiz v řínu 1994 narazil. Podle toho, co víme, spatřil Savak Yildiz kámen podivně trčící ze země. Poté, co odstranil z kamene vrstvu hlíny, spatřil velký oválný opracovaný kámen. V tu chvíli ještě netušil, že objevil jedno z nejzáhadnějších a nejdůležitějších archeologických nalezišť na světě staré více než 12 000 let.
Později téhož roku se tyto zprávy dostaly až k archeologovi Klausi Schmidtovi z Deutsches Archäologisches Institut, který se na místo vydal a brzy pochopil, že se jedná o neolitické naleziště.
Někteří tento objev nazývají objeven století a musíme si přiznat, že toto označení není daleko od pravdy. Dnes už víme, že toto místo je více než 12 000 let staré. Bylo vybudováno neznámou civilizací a později bylo úmyslně pohřbeno tak, že bylo zasypáno zemí a sutí. Archeologické průzkumy ukázaly, že toto místo je o více než 7 000 let starší než mezopotámský Úrodný půlměsíc, který je považován za kolébku civilizace.
Stáří Göbekli Tepe je nesmírně důležité. Archeologické průzkumy prokázaly, že je mnohem starší než Stonehenge a pyramidy v Gíze, přičemž úroveň jeho architektury je s těmito místy srovnatelná.
Abychom si mohli udělat představu o tom, jak je toto místo důležité, stačí se podívat do biblických tradic - podle nich vznikl svět před zhruba 4 000 lety. A nyní tu máme stavbu, která je třikrát starší a pochází z doby, kdy podle našich současných znalostí na Zemi neexistovala žádná rozvinutá civilizace. Kde se tedy vzal tento skvostný chrám, na jehož stavbu byly potřeba rozsáhlé znalosti a vysoce organizovaná společnost?
Göbekli Tepe nám nabízí historické důkazy, které jdou přímo proti všemu, co víme o vývoji lidské společnosti a lidstva samotného.
Co je ale ještě mnohem neuvěřitelnější, než stáří tohoto místa je fakt, že ani po 20 letech výzkumů se archeologům na míste nepodařilo objevit jediný nástroj, určený k opracování kamene.
Jak je vůbec možné, že na 12 000 let starém místě, které tvoří téměř 6 metrů vysoké, perfektně opracované sloupe ve tvaru písmene T, které jsou navíc nádherně zdobené rytinami, nebyl nalezen jediný nástroj?
Stavitelé Göbekli Tepe vytvořili doslova umělecké dílo vytesané do kamene. Na kamenech můžeme navíc najít rytiny zvířat jako jsou pásovci, kanci nebo husy, tedy zvířata, která se s této době v oblasti dnešního Turecka vůbec nevyskytovala.
Bez zajímavosti není ani fakt, že zhruba 550 kilometrů od Göbekli Tepe se nachází hora Ararat, o které se všeobecně věří, že jde o místo přistání Noemovy archy. Mohly by rytiny zvířat nalezené v Göbekli Tepe mít nějakou spojitost s pověstí o Noemovi?
I po desetiletích výzkumu toho víme o tomto archeologickém nalezišti žalostně málo a o jeho stavitelích ještě méně. I přes to, že v odkrývání místa děláme stále větší pokroky, nejsme schopni odpovědět ani na základní otázky, jako kdo toto místo postavil a proč. Co bylo jeho účelem? Jak je možné, že zůstalo tak dokonale zachováno? Badatelé zjistili, že Göbekli Tepe bylo pečlivě zasypáno pískem. Jeho stavitelé se ujistili, že zůstane celé pohřbeno. Proč to ale udělali? Aby jej ochránili? Aby jej zachovali? Zjevně bylo jejich úmyslem ukrýt toto místo na dlouhé tisíce let.
"Göbekli Tepe všechno změnilo." říká Ian Hodder z univerzity ve Stanfordu. "Naprosto rozbouralo naše představy o tom, čeho byli lidé v dávných dobách schopni.". David Lewis-William, profesor archeologie na univerzitě v Johannesburgu, říká: "Göbekli Tepe je nejdůležitějších archeologickým nalezištěm na světě."
V současné době vyvolává Göbekli Tepe více otázek, než kolik přináší jeho objev odpovědí. Netušíme například ani to, jak velká pracovní síla byla potřeba k tomu, aby vytvořila, zvelebila a udržovala takto obrovský komplex.
Dalším naším problémem je, že ačkoliv je Göbekli Tepe doslova pokryto piktogramy, nejsme schopni je správně "přečíst" a interpretovat. Určitě odrážejí víru a zvyky stavitelů tohoto místa, ale jejich přesný význam neznáme. Navíc je matoucí, jak obrovsky jsou tyto piktogramy rozmanité - zobrazují doslova vše, od lvů po prasata, od ptáků po hmyz. Tato rozmanitost nám znemožňuje přijít s jejich jednoduchým vysvětlením.
Nebo je snad na Göbekli Tepe něco víc? Mohlo by pravým důvodem stavby tohoto místa být uchování znalostí pro budoucí generace? Pokud ano, vysvětlovalo by to jak rozmanitost jeho výzdoby, tak jeho velikost i to, že bylo úmyslně zasypáno. Těžko říct, zda na tuto otázku někdy najdeme uspokojivou odpověď.